Proč mají některá zvířata pestré zbarvení

Hlavním cílem každého živého tvora je bezesporu přežití. Je tedy jen pochopitelné, když mají takové zbarvení, které jim umožní splynout s krajinou. Býložravci tak mohou snadněji uniknout pozornosti predátora, zatímco predátor se naopak může dostat ke své kořisti mnohem blíže, aniž by byl spatřen.

 

Ovšem, jak už to tak bývá, i zde existují výjimky. V přírodě totiž najdeme také velmi pestře zbarvené druhy. Pro tento vývoj existuje hned několik možných vysvětlení.

 

 

Tím prvním je, že prostÅ™edí, ve kterém žijí, je také velmi pestré. Takovéto zbarvení jim tedy pomáhá v jejich domovinÄ› s kamufláží. To je případ nejrůznÄ›jších papouÅ¡ků. Ti, aÄkoliv se nám zdají pestří, ve skuteÄnosti v amazonské Äi jiné džungli velmi snadno splynou s okolím.

 

To ovÅ¡em neplatí pro jiné druhy ptáků, například pro pávy. Zde mají nenápadnou barvu pouze samiÄky, zatímco sameÄci jsou pestÅ™e vybarvení. Zde je důvodem snaha pÅ™ilákat samiÄku, a to se z evoluÄního hlediska ukázalo důležitÄ›jší, než snížené Å¡ance na pÅ™ežití. SamiÄky pak zaÄaly preferovat stále výraznÄ›ji zbarvené partnery, až jsme dospÄ›li k tomu, co známe dnes.

 

 

V neposlední Å™adÄ› jsou zde pak nÄ›kteří plazi a obojživelníci, například výraznÄ› barevné jihoamerické žáby. Ty se svou barvou naopak snaží ostatní odradit od toho, aby je snÄ›dli, neboÅ¥ tím dávají najevo, že jsou jedovaté. I zde to tedy funguje jako svého druhu ochrana, kdy ostatní živoÄichové vÄ›dí, že se od nich mají držet dál.

 

Pak je potÅ™eba zmínit také zebry, kde se výrazné barvy staly souÄástí obranné strategie. Jejich Äerné a bílé pruhy jim slouží k tomu, aby mÄ›l predátor problém rozeznat jeden kus od druhého, a tedy i potíže s naÄasováním útoku. O tom, že tato strategie vychází, svÄ›dÄí i to, že populace zeber je na velmi vysokém poÄtu.

 

Je tedy jasné, že barvy u zvířat jsou mnohem složitÄ›jší, než by se na první pohled mohlo zdát. Každá má vÅ¡ak svůj úÄel, kterým je udržení daného druhu naživu. A to se vÄ›tÅ¡inou daří.