Zdraví Soňa, Nikinka a Bertík:-)"

Hezký den i Vám.

Naši dva pejskové se mají dobře. Tracy má povahu hodně podobnou jako měla Tinka a to byl první předpoklad, proč si s Ondrášem rozumí od samého začátku.

Z Ondru, který byl nepřístupný a náladový pes se stal pečující a přátelský psí tatka. Na okolí působí hrozivě, lidi se ho bojí, ale nám je moc blízký svojí citlivostí, oddaností a upřimně projevovaným přátelstvím. Je prostě "super". Tracy, která vyrostla mezi malými dětmi, zůstává hravá, veselá, přítulná a neposlušná. Roztrhá všechno, co má na dosah a nejraději ze všech povelů má podávání packy. Největším koníčkem našich psů je ničení zahrádky.

Je to - kdo z koho, my upravíme terén a oni udělají v něm díry dříve než stihne vyrůst tráva. Je to permanentní zábava a nenudíme se ani my a ani oni dva.

Pejskové jsou volně puštěni na zahradě, ale často bez přinucení volí klid a zázemí svého kotce a boudy. Na procházce projevují svoji aktivitu, sílu a vytrvalost a dávají nám zabrat. Posledním objevem je zábava spočívající v tahání kola do vedlejší vesnice. Nejdříve Ondra a pak Tracy, v zájmu zdraví člena rodiny, který je na kole. V kombinaci mají ohromnou sílu a zapřáhnout je společně, tak na to jsme odvahu zatím nedostali.

Máme je všichni moc rádi a jsme jim vděčni za pocit domova. Je příjemné po práci strávit s nimi chvilku na zahradě. Je to dokonalý antistres.

Nejdříve jsme se báli, zda zvládneme dva psy, o předchozím životě kterých nic nevíme. Máme Ondráše z útulku a Tracy s rodiny, která se nemohla o ni starat. Doufáme, že se nám povedlo vytvořit pro ně  prostředí, ve kterém se cítí doma.

Tinka se na nás dívá z obrázku v kuchyni a tváří se, že by se hodilo nějaké jídlo. Její pohled je úžasný...

S podravem

Dana a Peter Mitaczovi

Enjee to neměla v životě jednoduché. Dlouhé roky v útulku nebyly ničím příjemným a už jsme ani nedoufali, že se povede najít Enjee nový domov.

Enjee jsme poznali, když jsme rescue zakládali. Zhruba rok předtím byla nalezena  v Náměšti nad Oslavou. Samozřejmě se hledal majitel, informovali se musheři. Nic. Po "páníčkovi" jakoby se slehla zem. Asi na ni nějak pozapomněl. Nejjednodušší pro něj bylo ji vypustit a nestarat se. A tak se Enjee dostala do útulku, kde strávila skoro 4 roky svého života.
Už jsme pomalu vzdávali myšlenku na to, že Enjee umístíme. Společně s Kristýnou Boudovou jsme pořád hledali cestu, jak nejen Enjee najít nový domov. A jednoho dne mi přišel mail ze Slovenska. "Moc se nám líbí Enjee a rádi bychom se o ni postarali. Máme už jednoho husky Nuna, kterému bysme rádi pořídili kamarádku". I přes velkou radost jsme si Zuzanu Holkovičovou (novou paničku) řádně proklepávali.